Ignorovaný fakt zvedl Brity ze židlí

25 Jun

Ignorovaný fakt ze strany (nejen českých) médií, na který jsem ihned poukazoval v článku zde, zvedl Brity ze židlí.

Vítězství příznivců Brexitu je totiž neuvěřitelně těsné a ve skutečnosti je, srovnáme-li realitu pouhou PLICHTOU, či vítězstvím o prsa a rozhodně nejde o tak „silný projev vůle britské veřejnosti“, jak se nám média snažila naznačit…

Jakkoliv česká média informovala o vítězství výrazném, jednoznačném či dokonce mylně vítězstvím o 1.200.000 hlasů, realita je jiná, rozhodlo pouhých 650.000 hlasů. Ignorování faktu, že pokud vybírám ze dvou možností, hlas pro automaticky ubírá hlas druhé straně, zkreslilo výslednou informaci. Ve skutečnosti totiž výsledné rozhodnutí – resp. jeho síla – není rovna rozdílu dvou hodnot (nýbrž součtu účastníků děleno dvěma – hodnota zisku, či ztráty a otočením znaménka – viz můj podrobnější rozbor zde). V důsledku je tedy zjevné, že britské referendum neukázalo jednoznačnou a zcela výraznou vůli britského lidu, ale naopak zcela zásadní a silnou polarizaci názorů na toto téma a rozdělení britské veřenosti v zásadě půl na půl, kdy rozdíl v národě, který má více než padesát milionů občanů (méně voličů) v tomto referendu představoval pouhých a právě pouhých 650.000 hlasů.

Komentáře českých médií vynechávaly ještě další aspekty, ať už je to vynechání více než 5.000.000 osob s Britským pasem, kteří aktuálně nepobývají – trvale nežijí – na ostrově, či aspekt protestních hlasů vůči premiérovi a aktuálním britským elitám.

Buď jak buď, referendum v Británii nedopadlo tak jednoznačně, jak ze zpravodajstí a komentářů na první pohled vyplývalo. Naopak svědčí o vyváženém počtu příznivců i odpůrců setrvání v EU.

Zdá se, že tento chybějící element, který média zcela přehlédla v prvním dnu komentářů výsledků, zvedl ze židle nejen mne, ale i více než milion a půl Britů.

Ti podepsali petici v níž vyzývají, aby byly stanoveny jasná pravidla a pokud referendum nedopadne s minimálním rozdílem 10% navíc s relativně vysokou účastí, zcela jedno jakým směrem, aby  nebylo bráno v potaz.

Celý článek v The Guardian zde.

 

Cui bono?

25 Jun

Cui bono? V čí prospěch?

Jednoznačným vítězem Brexitu je Vladimir Vladimirovič Putin (a Václav Klaus, který se k tomu ihned přihlásil).

Oslabená Evropa je skvělá zpráva pro Rusko, je dobrá pro Čínu, není špatná pro USA, jakkoliv USA spíše kalkulovala na prosazování svých zájmů v EU prostřednictvím Velké Británie.

Desítky komentářů analyzují a predikují další vývoj… Obavy jsou ze sílící role Německa. Jakkoliv jsou komentátoři zajímaví a někteří i dobře orientovaní, nikdo z nich nevytušil, co se ve skutečnosti stane: vliv Německa (bohužel) v EU nejenže nezesílí, ale naopak oslabí, přičemž malí ratlíci, jako je Vyšegrad nepochopí situaci a začnou Německu ještě více okopávat kotníky a postupně začnou stále častěji vydírat dalšími „X“exity z EU.

V USA před časem zazněl názor, že by se Německo mělo ujmout role lídra, nebo z EU odejít. Názor to byl hodně kacířský. Nečekaný. Německo se role lídra neujalo, jakkoliv je odpovědné za většinu úspěchů EU a není ve skutečnosti příčinou zásadních neúspěchů EU.

Pokud role Německa začne v Evropě slábnout a pokud ti lokální ratlíci, kteří nemají ani výsledky (HDP, produktivita práce), ani kompetence (zkorumpované systémy kmotříků a kmotrů, kteří jsou nasáty dvě dekády na státní penězovody), ani moudrá (a pracná a složitá) řešení (ani svých vlastních, natož evropských) problémů, dojde k rozkladu. A jednoho dne Německu nezbyde, než pokračující rozklad a pokračující útoky a snahu zakrývat vlastní neschopnost právě okopáváním německých kotníků, ukončit.

Neděsím se posilování role Německa, děsím se posilování role ratlíků (Česko a Vyšegrad) a Francie.

Role Německa začala – navzdory komentátorům – Brexitem slábnout. Čím dříve si to Německo uvědomí a čím dříve vykáže ratlíky kam patří, tím méně špatné důsledky to pro Evropu bude mít. Naopak, čím déle se bude Německo snažit navzdory rostoucí agresivitě ratlíků sanovat problémy ratlíků (a Řecka, Itálie, Španělska a Francie), tím horší to bude mít důsledky pro celou Evropu.

BREXIT a české zpravodajství a publicistika

24 Jun

Neprofesionalita, nebo manipulace?

Tento článek není psán z pozice pro Remain / Leave. Spíše ukazuje na převažující tendenci médií přehlédnout ve věci Brexitu konkrétní fakta. I v případě, že by referendum dopadlo opačně, tedy vítězstvím zastánců Remain 51,9 procenty, by postuláty tohoto článku byly platné.

Informování ve smyslu, že se Velká Británie velmi zřetelně vyjádřila a opouští EU, je velmi nepřesná. Míním tím první část tvrzení. České zpravodajstí a publicistika si s komentováním stavu zjevně neporadily a komentátoři skočila na všeobecně přijímanou tezi, že jde o zcela jasný výsledek referenda a zcela jednoznačné rozhodnutí občanů Velké Británie. Nelze popřít Brexit jako takový. Nelze popřít, je rozhodnuto.

Podíváme-li se však na skutečná čísla, v referendu se naopak projevila zřetelná polarizace společnosti ve Velké Británii a nejde o tak zásadní projev vůle, jak se na první pohled z komentářů i zpravodajství zdá. Další děje, optikou sociologie, sociální psychologie a politologie budou mít totiž základ právě v této polarizaci.

Z pohledu čísel je věc poněkud jiná, než se na první pohled z médií jeví – a sice: Pouhé 1,9% účastníků hlasování převážilo misku vah a vytvořilo závěr referenda: LEAVE. To je totiž rozdíl mezi naprostou plichtou 1:1. Přičemž Skotsko a Irsko hlasovalo pro setrvání v EU podstatně výrazněji, než Anglie a Wales pro odchod.

Podívejme se trochu podrobněji na čísla:

17,4 M pro, 16,1 M proti. Nepoučený čtenář a posluchač médií by pak mohl mít dojem, že tedy rozhodlo 1.300.000 voličů, ale není tomu tak. Za zkreslený úhel pohledu může fakt, že při výběru ze dvou možností není rozdíl mezi dvěma hodnotami rozdílem, který ilustruje sílu onoho rozhodnutí – podívejme se na věc dále:

17,4+16,1 = 33,5 M voličů (tvoří 72% z voličů)

(17,4 + 16,1)/2 = 16,75

To znamená, že ve skutečnosti rozhodovalo pouhých, a právě pouhých: 650.000 osob, v zemi, která má 46,53 M voličů – vycházím-li z prezentovaného faktu, že 33,5M představuje 72% voličů. Pokud vezmene v úvahu, že voličů je celkem 46,53 M, rozhodlo o dalším směřování GB 1,4% občanů s právem hlasovat.

Pokud v takto zásadní věci rozhodne 1,4% z občanů s právem hlasovat, je zřejmé, že jde o vítězství NEVÝRAZNÉ, NEZŘETELNÉ, dokonce o vítězství jež se zdá býti na úrovni statistické chyby… Svědčí tedy nikoliv o jednoznačném postoji britské veřejnosti, ale naopak o projev naprosté polarizace názorů uvnitř Velké Británie a tato polarizace bude mít následky.

Též se ukazuje, že referendum (z části postavené na emotivních sděleních, než na relevantních datech) má právě toto omezení, o výsledku rozhoduje hrstka, jakkoliv se to jeví demokraticky, jakkoliv princip referenda demokratický je.

Jestliže se tady mluví o MASIVNÍ VŮLI VĚTŠINY, o zcela zásadním rozhodnutí britských občanů apod. jde o mediální selhání, nebo přímo manipulaci, či nevzdělanost komentátorů.

Nabízí se tedy spíše otázka, jestli je užití referenda bez rozumných limitů v takovém velkém a složitém tématu rozumné? Nebylo by třeba do referenda zakomponovat právě takový princip, který by znemožnil reagovat na rozdíl na úrovni 1-2%? Proč je plichta jen 1:1 a nikoliv výsledek s rozdílem pouhých 1,4% z občanů s právem hlasovat? Nemělo by být v referendu takové důležitosti zachycen například princip, že se změna uděje (oběma směry) pouze za předpokladu, že rozdíl bude větší než 10%?

Proč si tyto otázky nikdo neklade?

Závěr: Prezentování britského referenda jako naprosto zřetelného rozhodnutí britského lidu je nepatřičné. Došlo naopak k výhře „o prsa“ a to poměrně malá. Polarizace názorů v Británii je natolik velká, že bude ovlivňovat britskou politiku v další dekádě.

Brit

Více než 11.000 uživatelů policie

26 May

Nice, Francie, 26. 5. 2016: Jedno z nejzajímavějších vystoupení na M-Files Partner Conference 2016 ve francouzském Nice přineslo vystoupení hosta Mihai Danila, IT manažera Rumunské policie. Rumunská policie po výběrovém řízení, kde měla řadu řešení, začlenila M-Files mezi své klíčové systémy a propojila ho do policejního systému SISPOL. Rumunská policie používá více než 11.000 licencí. Jedná se o největší projekt M-Files ve státní správě v Evropě v posledních měsících.

Mihai uvedl: „Používáme M-Files i na sběr dat (mobile collect). Proč jsme se rozhodli pro M-Files? Není to klasický document management, ale nabízí mnohem víc, možnost práce s objekty posunuje jeho využití dál. Dále nás oslovila možnost rychlé implementace – za dva týdny jsme měli fungující systém. Integrovali jsme následně s externími databázemi. A nejlepší věc? Nebyl třeba CHANGE MANAGEMENT, díky M-Files nástrojům (GUI/Administrace) jsou změny snadné.“

Jste ze státní správy? Rádi Vám ukážeme, jak Vám mohou M-Files pomoci. www.e-dms.cz

LOGO1

Česko-finská spolupráce

1 Apr

Alexander Barkov (původně hrál v Tampere) a Jaromír Jágr včera zase zazářili. Video zde.

Lets go!

Chráníme vás

4 Mar

Kromě báječné dovolené v Košicích a Tatrách jsme měli šanci zažít tu pravou předvolební atmosféru. Je zajímavé, kolik ušlechtilé a gentlemanské ochrany se probudilo u mnoha evropských politiků, Fica nevyjímaje.

fico.JPG

Jakkoliv se však uprchlická krize zdá být darem z nebes pro politiky, zdá se, že voliči alespoň na Slovensku dle předběžných průzkumů veřejného mínění, nepodlehli hysterii.

Fico, jak se zdá, utrpí poměrně zásadní volební ztráty a nezachrání ho ani jeho ochranitelské pudy. Voliči zřejmě pochopili, že jestli je něco opravdu ohrožuje, pak je to zhroucení Schengenu, nikoliv uprchlíci.

Fico dle místních poslední týdny změnil přístup zřejmě právě kvůli rýsujícímu se debaklu a začal zdůrazňovat i jiná témata, uvidíme, zda mu to pomůže.

Pokud by skutečně šel po volbách „od válu“, byl by to celkem zajímavý příběh, který by slovy Dubčeka, svědčil „o vysoké kulturní úrovni našich národov“.

Je zajímavé, že na Slovensku (i v Německu) marketingový tah nacionalistů a xenofobů využívající dobře známý mechanismus pocitu ohrožení („sense of urgency“), který snižuje možnost racionálního přemýšlení a naopak usnadňuje ovládající osobě, či producentovi prosadit svoje zájmy, zatím nepřináší takové výsledky, které očekávali.

 

Jednodušší event management

2 Mar

Event Management – řízení firemních akcí. Odtajněno🙂.

Umíte si představit, že pět lidí spolupracuje s koordinátorem při přípravě a pozvání těch správných osob na firemní akci (event), třeba play off v ledním hokeji, přičemž účastníků má být celkem do stovky a pracujete dlouhodobě s databází 10.000 kontaktů? Čistě teoreticky, samozřejmě.
Každý může svoje návrhy napsat na papírek, pak se to hodí někomu na stůl, ten to přebere, vytvoří excel, vyhází duplicity a po týdnu máte jakýs takýs seznam, který se dá použít pro pozvánky. Všem to bude trvat dlouho, bude to pracné, bude to otravné a navíc můžete někoho opomenout. Po mailech, papírcích, excelech… prostě peklo… I jednotlivé excely jsou peklo…
Pojďme na to jinak. V Intuu budou všichni pracovat nad jedním přehledem, ve kterém navíc uvidí účastníky hokeje v předchozím roce a též vztah dané osoby k hokeji jako takovému. Přímo v přehledu pak vyberou volbu jedné či dvou vstupenek.

01int

Poté se podívají na nové příležitosti a aktuální vývoj jednání a kontaktním osobám přidělí jednu či dvě vstupenky na akci. A teprve nakonec zavzpomínají, jestli v uplynulých dvou týdnech nepotkali někoho, kdo by měl být také pozván, vyhledají v kontaktech a přidělí vstupenky. Každý vidí, koho zadali ostatní a to prakticky v reálném čase, zároveň nelze duplikovat pozvání, protože se pracuje s jediným zdrojem dat kontaktních osob.

02int

Nakonec si manažer akce projde všechny návrhy a upraví je dle svého mínění. Akce připravena. Marketing rozešle pozvánky v příslušném členění s upozorněním, že kdo dřív přijde, ten dřív mele a odkazem na registrační formulář na webu. Formulář na webu je propojen s akcí v Intuu a automaticky kontroluje registrované, odesílá potvrzení (buď jednu, nebo dvě vstupenky) a hlídá kapacitu akce:

regform
Po vyplnění registračního formuláře se data propíší do účastníků akce v Intuu. Na kartě marketingové akce pak lze v reálném čase sledovat přibývající účastníky:
4intuorealtime

Co tedy pro své řízení firemních akcí získáváte:

  • Nástroj na kooperativní přípravu (obchodníci/manažeři mohou obohacovat seznam pozvaných a navrhovat aniž vznikají duplicity, či další práce pro manažera akce)
  • Manažer akce získává dashboard a vidí scházející se požadavky, může povzbudit manažery, aby zrychlili zadávání, a nakonec obohatí, či naopak pokrátí seznamy pozvaných, či změní podmínky v konkrétních případech, později vidí v reálném čase průběh
  • Automatickou registraci zájemců o účast dle předem známých podmínek, bezobslužnou, bezchybnou
  • Přehled v reálném čase o stavu a naplnění akce pro management
  • Automatický nástroj na prezenci účastníků v den konání akce
  • Cenný nástroj do budoucnosti – lze vysledovat pozvané a účastníky v historii, lze lépe plánovat a jednodušeji kooperovat při organizaci dalších firemních akcí
  • Vedlejším produktem jsou například kontaktní osoby dostupné z mobilního zařízení přes aplikaci M-Files (nejlepší document management na 30 dní zcela zdarma ke stažení na našem webu: edms.cz )

Dočetli jste to až sem? Pak pozor – ona ta akce není až tak fiktivní – takže první tři čtenáři u mne mají garantovanou jednu vstupenku v hodnotě 1800 Kč do VIP prostor O2 areny na hokejové play-off Sparty s bohatým rautem, alko i nealko nápoji zdarma. Pospěšte si, je to už 16. 3. 2016 – napište si o ni mailem na: jan.sedlacek@digres.cz a heslo je REFRESH.

Co je to Intuo – Company Intelligence?

Je to dostupný podnikový systém určený středně velkým a velkým firmám. Podrobnější informace naleznete na novém webu zde: www.intuo.cz .