Výhrady ke CLOUDu?

16 dub

Provokativní miniseriál o cloudu | díl II

Chcete-li cokoliv prodat, musíte se vypořádat s námitkami a překonat je. Jedním z nejefektivnějších postupů je vytáhnout námitku a před zraky potenciálních kupujících ji rozcupovat. To si samozřejmě velcí hráči uvědomují a jejich PR oddělení jedou na plný výkon.  Jsou námitky skutečně vyřešeny?

V korporátní sféře je situace samozřejmě velmi odlišná od retailového prostředí a od masově rozšířených cloudovských aplikací typu GoogleDocx, nastupujících Microsoft Office 365. Proto tento miniseriál zvažuje argumenty z podnikového prostředí pro běh klíčových aplikací.

BEZPEČNOST

Je bezpečné, aby klíčová data firmy byla mimo firmu (účetnictví/data o zákaznících/zakázkách…)? Námitku bezpečnosti si velcí hráči uvědomovali už od dob tlaku na outsourcingová řešení – právě tato námitka zlikvidovala v zárodku celou řadu projektů a proto došlo ke změnám tak, aby tato námitka přestala být likvidačním protiargumentem. Bezpečnost u většiny cloudovských technologií není problém, neboť zajišťují:

  • Bezpečný přístup dle přístupových práv,
  • Zálohování dat (např. Microsoft: tři kontinenty – umíte si představit, kolik byste museli investovat, abyste si vybudovali tři vlastní datacentra v Evropě, USA a Austrálii?),
  • Dohledové centrum = dokonale hlídaní ADMINi (své lidi neohlídáte lépe),
  • 99,96% garantovaný běh většiny systémů.

Z toho jasně plyne, že středně velká firma nemá šanci mít ani srovnatelnou bezpečnost. Tato námitka tedy byla přesvědčivě vyvrácena – patří dnes k těm jednodušším.

Přes to je opomíjen jeden problém, který souvisí s tím, že slovo BEZPEČNÉ není synonymem pro KONZERVATIVNÍ. A jsme u jedné z příčin, proč si v Česku mnozí vylámali zuby při první vlně outsourcingu.

KONZERVATIVNÍ x LIBERÁLNÍ

Šance, že zemřete v zábavním parku na horské dráze je asi 1:1,5 miliardě. Přes to existuje mnoho jedinců, kteří by na horskou dráhu nevlezli ani za nic. Žádný argument o bezpečnosti je nepřesvědčí a raději odjedou autem na chalupu, přičemž pravděpodobnost, že se vážně zraní nebo zemřou v autě, či při zahradnických pracech je mnohonásobně vyšší. Reálná bezpečnost pak se skutečnou bezpečností nemá přímou vazbu. České prostředí (ITC) je konzervativní a z hlediska technologické infrastruktury jsou firmy dobře vybavené – tyto dva parametry sehrají podobnou úlohu, jako v uplynulém období zhruba osmi let, kdy jsme z hlediska ochoty k přechodu na outsourcing nepatřili k těm progresivnějším. Naše ochota jít do outsourcingu byla ve srovnání s USA, nebo západní Evropou malá. Stejně tak tomu bude v oblasti CLOUD computingu. To, že je něco bezpečné ještě neznamená, že to chci. Manažeři budou velmi důkladně zvažovat každou z oblastí a rozhodovat se budou relativně pomalu. Jedinou nadějí těch opravdu velkých hráčů na rychlý rozjezd se stanou start-upy (nově vzniklé firmy), projekty na dobu určitou (kdy pořízení infrastruktury nedává smysl) a menší firmy, které ještě vlastní infrastrukturu nemají, nebo jsou na hranici její životnosti. Ochota k přechodu do CLOUDu bude s velikostí firem klesat.

Řeknete si – to je emotivní argument? Ano, jenže tím automaticky není neplatný. I na trh s jeho náladami, na ekonomiku s její obtížnou predikovatelností je třeba pohlížet komplexně a emotivní stránky nepřehlížet.

LEGISLATIVA

Legislativní překážky se liší odvětví od odvětví. Je zřejmé, že data o pacientech na Kokosových ostrovech asi není to pravé ořechové, podobně jako účetnictví státem ovládaného podniku v Mosambiku. Faktem je, že se legislativa bude vyvíjet a alespoň v Evropě nás čeká celá řada změn, které budou postupně příznivější pro cloudovské technologie i v citlivých oblastech – je to logické, protože dokáži-li zajistit určité parametry poskytované služby a bude-li evropská legislativa konvergovat, je v zásadě úplně jedno, zda-li mám datacentrum v Bratislavě, Praze nebo Londýně.

VOLNOST

S jednoduchostí a rychlostí (využívání bez nutné instalace/implementace) dochází k jistým omezením. Tato omezení aktuálně též postihují spíše větší, nebo velmi specifické firmy. Postupem dojde zřejmě v branži k podobnému efektu jako v oblasti retailu, kdy málokomu vadí jednoduchost (a jistá omezenost) iPADu, nebo jednoduchost GoogleDocs ve srovnání  s možnostmi kancelářského balíku „office“ (ať už OpenOffice, nebo Microsoft Office). Za rychlost a dostupnost služby tedy zaplatíme omezeními, ta však nemusí být vždy na škodu a v některých případech mohou dokonce pomoci zjednodušit některé agendy a donutit nás k optimalizaci procesů.

CENA

Obchodníci, kteří mají prodávat cloudovské aplikace (tedy opět ty velké pro firmy) často na počátku nepochopí situaci. S motivací sobě vlastní podlehnou pokušení zahledět se na cloudovské řešení jako na řešení, které se prodává CENOU. (Jen velmi špatní obchodníci prodávají cenou. Bohužel většina průměrných se o to pokouší.) Po prvních několika kontaktech a zmaru jim najednou dojde, že cena není u cloudu skutečným argumentem (tomu se bude věnovat celý jeden článek). Někdy jsou z toho natolik rozčarováni, že s extremismem sobě vlastním začnou hlásat – to je neprodejné.

Hlavní message cloudovských řešení ale nikdy nebyla: „je to levné – nebo dokonce levnější než on-premises řešení“!

Hlavní message byla a je: „POUŽÍVEJ IHNED, BEZ ZÁVAZKU (nebo s malým závazkem) a o INFRASTRUKTURU SE NESTAREJ.“

A co uvede prodejce cloudovského řešení do deprese, když pochopí a přijme za své, že nemá v ruce cenovou bombu a nepobije konkurenci tak jednoduše, jak si myslel?

INTEGROVANÁ ŘEŠENÍ – VĚTŠÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY S BOHATOU DATOVOU KOMUNIKACÍ

Mnoho současně využívaných „enterprise“ řešení, která jsou ve firmě integrována a vzájemně spolu komunikují. Jejich převod (současný a rychlý) bývá tak složitý, že projekty často končí na úrovni studie proveditelnosti.

Jeden z anglických článků o argumentech pro a proti ještě zmiňuje:

  • nevyřešenou SLA (servis level agreement – podporu na základě definované služby) – to ve skutečnosti přestává být problém, mnoho dodavatelů nabízí základní úroveň v ceně, někteří ještě příplatkovou službu,
  • obtížnost řízení (manage) – administrace – cloudovských aplikací – administrace: to je zásadnější problém, pokud je firma zvyklá na dokonalý servis vlastního IT s mnoha specifickými a rychlými reporty, či zásahy do systému, které rychle mění funkcionalitu (customizace).

Proti námitkám samozřejmě stojí výhody cloud computingu:

  • Okamžitý přístup uživatelů bez nutnosti instalace/implementace
  • Flexibilita pro uživatele (rozhodnutí co zrovna budou využívat)
  • Centralizovaná infrastruktura – využití cizí infrastruktury bez nutnosti investice, spotřebujete jen výkon, který potřebujete
  • Ochrana před zničením (živel, zcizení)
  • Model PAY-AS-YOU-GO (zaplať jen to co spotřebuješ)
  • Green technology – poskytovatel sdílí optimálněji výkon svého datacentra, provoz tedy je ekologičtější, než v případě zbytečného plýtvání způsobeného redundancí zdrojů rozdrobených v mnoha firmách.

Při rozhodování o volbě cloudovských technologií bychom měli bedlivě zvažovat jak klíčové argumenty: bezpečnost, analytický rozsah řešení a vazbu na aktuálně integrované aplikace, cenu (versus TCO), měli bychom vědět, zda-li patříme spíše do konzervativnějšího, nebo liberálnějšího proudu a měli bychom mít jasno v legislativě. Určitě stojí za to srovnat si podmínky aktuální podpory (SLA) a být si jisti, že nástroje pro adminy, budou dostatečné. Existuje-li nějaká pochybnost, doporučoval bych zpracování studie proveditelnosti, do které uveďte i veškeré námitky, to vám usnadní následné rozhodnutí.

Příště: Svět ERP a CRM

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: