Debilizace a Ministerstvo školství

6 srp

Marcel Chládek jako ministr školství dosáhne jednoho nesporného primátu, srovnáme-li jej snad se všemi předchozími ministry školství, jeho působení přispěje totiž k DEBILIZACI společnosti. Nepoužívám to ve smyslu hrubého slova, ale jako Františkem Koukolíkem zavedený pojem do oblasti sociologie. *
Marcel Chládek se totiž vyznamenal a historicky zvěčnil následující myšlenkovou turbulencí:

Předpoklad:
U státních maturit neprošla minule pětina až čtvrtina ze všech maturantů!

Chládkovy vize:
a) Vyřešíme to učňovským školstvím a jeho posílením, zavedeme MISTROVSKOU ZKOUŠKU, kterou po nějakém období budou muset vysoké školy vzít v potaz a umožnit takovým mistrům studium na vysoké škole i bez maturity.

b) Vyřešíme to tak, že zavedeme též jednotné přijímací zkoušky na střední školy – tzn. dostane se tam méně a jen těch chytřejších…

První Chládkova úvaha je totálním selháním zdravého rozumu, zatímco v celém západním světě je vzdělávání stále dostupnější (a to nemluvím o středoškolském) a západní společnost se snaží klást na vzdělání a budování vědomostní společnosti velký důraz, Chládkova cesta vede k tomu, že od vzdělání velkou část studentů odstřihneme. Namísto řešení příčiny – a tou je tedy kvalita středoškolského vzdělávání a neschopnost připravit středoškolské pedagogy na nový systém jednotných maturit o několik let dříve, než to propukne naostro, což mimochodem první dvě várky maturantů zle odnesly, jde Chládek cestou pokryteckého obvinění právě oněch maturantů… Tedy ve smyslu: Systém středoškolského vzdělávání (a přípravy k maturitní zkoušce) a samotná zkouška ve vazbě na přípravu jsou zcela v pořádku, jen máme na těch středních školách mnoho inteligenčně nedostatečných…

Těch se zbavíme a hurá, jede se dál.

Chládkova B varianta je totéž, jen je nebezpečnější, neboť je realizovatelná, celkem jednoduše realizovatelná.

Zatímco tedy celý západní svět dělá maximum pro to, aby se většina dětí a mladých lidí mohla pro život vybavit co nejlépe a snaží se jim vzdělání přiblížit a zpřístupnit, Chládek chce (aby zakryl příčiny neúspěchu státních maturit – tou příčinou je mimo jiné politický šlendryán a neschopnost připravit krok B (jednotnou zkoušku) jako logické vyústění kroku A (zásadní změnu středního školství tak, aby byli studenti skutečně dobře připraveni na krok B).

Chládkova teze je nebezpečná skutečným rizikem DEBILIZACE společnosti. Chládek také prokázal, že na místě ministra školství sedí zcela nekompetentní osoba a kozel zahradníkem by byl lepším hospodářem, než on.

Chládek totiž machiavelisticky tvrdí, že pustíme-li na střední školy méně žáků, pak jich méně propadne u maturity z matematiky, obzvlášť zaručíme-li, že se tam dostanou takoví, kteří mají vyšší IQ. To možné je, ale je to protispolečenské a tupé.

Zároveň se jedná o klasický příklad zametení problému pod koberec – chybně připravený systém středoškolského vzdělávání narazil a vydal maturanty nešťastně připravené, či lépe řečeno téměř nepřipravené do soukolí jednotných maturit a pětina až čtvrtina z nich byly spíše obětí, než skutečnou příčinou. Namísto aby tedy Chládek, coby ministr školství přispěl k vyšší kvalitě a lepší přípravě a lepší dostupnosti vzdělání, oblbuje veřejnost svými vizemi, které vedou špatným směrem.

Anebo Chládkovi skutečně skočíme na to, že 20-25% studentů by ze středních škol mělo skončit na učňácích? Národ Komenského bude debilizovat své vlastní děti?

Upřímně: Raději hlasuji pro propuštění takového ministra, než 25% studentů středních škol… Druhý důsledek mi totiž až příliš připomíná komunistickou a před tím nacistickou (a v zásadě jakoukoliv totalitární) snahu vzdělání záměrně odepírat, či ho poskytnout pouze elitám…

A mimochodem, kolik že voličů z řad vysokoškolsky vzdělaných má ČSSD? Aniž bych byl přítelem spikleneckých teorií je zřejmé, že čím nižší vzdělání, tím větší pravděpodobnost, že volič bude mít k SocDem blízko :-).


* František Koukolík, Mocenská posedlost:
„Čím vyšší je míra mocenské závislosti a posedlosti, tím vyšší je potřeba omezit v soutěži o zdroje vliv jiných mocenských elit stejně jako té části populace, jejíž podíl na moci je malý. Obojí se dělá debilizací, jež má řadu podob. Debilizace omezuje bolestnou kognitivní disonanci, vznikající například nesouladem mezi tím, co pozorujeme a chápeme a tím, co tvrdí propaganda. Tak může debilizace propůjčovat pocit harmonie, „světa v pořádku“, jenž je stejně subjektivně reálný, jako je objektivně iluzorní.“

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: