Archív | Byznys RSS feed for this section

Oživení ekonomiky

5 čvn

Dnešním rozhodnutím Evropské centrální banky o záporné úrokové sazbě může dojít k dalšímu oživování evropských ekonomik. Otázkou je, zdali jednotlivé komerční banky dokážou zareagovat rychle. Prostředky na investice budou tedy v oblasti středně velkých firem opět dostupnější.

Sledujeme určité oživování u středně velkých firem a jejich zájmu o ICT technologie a výraznějšího zlepšení ve srovnání s krizí v oboru v letech 2009-2012. Dochází k rozmrazování rozpočtů a konečně k investicím do vlastního rozvoje, zejména do CRM a DMS (ECM) systémů. Oblast ERP je charakteristická tím, že je na českém trhu velký přetlak nabídky nad poptávkou a zároveň většina středně velkých firem má již oblasti ERP proinvestovanou.

Hlavním ohrožením pozitivního vývoje v evropské ekonomiky jsou dva faktory – Ukraina a možnost mezinárodního konfliktu a neukázněný jih.

Reklamy

Finsko

11 čvn

v číslech:

5.400.000 obyvatel.

55% obyvatel žije v rodinném domku.

90% mluví finsky.

9% nezaměstnanost.

Nejlepší vzdělávací systém v Evropě (kvalita vzdělávání) přináší zároveň (!) nejvyšší poměr vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v EU, totiž 37%.

78% Lutheránů, 1% Ortodoxních.

2.920 Euro průměrný plat žen.

3.535 Euro průměrný plat mužů.

18 osob na čtvereční kilometr.

Velmi agilní vláda, po silném otřesu v Nokii a propuštění tisíců zaměstnanců ihned začala podporovat menší a aktivní firmy.

Šikovné firmy jako je M-Files se stejnojmenným Enterprise Management Systémem ( www.mfiles.cz ) nebo Rovio s neméně známými Angry Birds (http://www.rovio.com/).

A osobní dojem? Země, kde všechno funguje. Příjemní lidé. Výborná spolupráce. Nádherná příroda a zelená města.

 

Finsko – M-Files

5 čvn

Za chvíli vyrážíme s Davidem Paterem, M-Files Product Leaderem a Markem Dědičem, ředitelem Asociace za lepší ICT řešení z pražského letiště na jednání do Finska. Navštívíme obě kanceláře M-Files, jak v Helsinkách, tak i v Tampere.

Plán zahrnuje 6 jednání ve dvou dnech, včetně technických konzultací a řešení potřeb našich klientů, kteří tento moderní document management systém využívají. Více o M-Files zde: http://www.mfiles.cz .

20130605-173037.jpg

Řecko – oběť?

18 čvn

Paul KrugmanVčerejší sloupek NYT Paula Krugmana, nositele Nobelovy ceny za ekonomii (2008), nebude v Evropě patřit k těm oblíbenějším. Označuje Řeky za oběť.

„Mnoho věcí, které jste o Řecku slyšeli, jednoduše nejsou pravda.“

Uvádí, že Řekové nejsou líní, pracují ve skutečnosti déle, než většina Evropanů, rozhodně déle než Němci, ani „sociální stát“ jak je obvykle uváděno, nemůže být příčinou aktuálních potíží, protože procentem výdajů do sociální oblasti z HDP jsou na tom Řekové lépe než Švédsko, dokonce než Německo.

Pokračuje způsobem, který mnohým v Bruselu způsobí silnou kognitivní disonanci: „Tak, jak je možné, že se Řecko dostalo do takových potíží? Viňte euro.“

Následně rozvíjí řadu argumentů. Celý článek zde.

Víra a mýty ekonomie

3 kvě

Tomáše Sedláčka budou skalní ekonomové „opět milovat“. Jeho poslední článek – Jak se v ekonomii z předpokladů stává víra  je opět tím, po čem se racionalizující ekonom, či akademický ťuňťa osype – Tomášovi Sedláčkovi se totiž opět podařilo poukázat na limity „vědeckého“, „racionálního“, či „exaktního“.

Poprvé jsem to zahlédl před časem, když jsem viděl diskuzi o „Ekonomii dobra a zla“ a tu obrovskou „vědeckou“ nabubřelost některých kritiků. Pak jsem knihu se zatajeným dechem přečetl během dvou dní a byl jsem nadšen a nedivím se, že ji Oxford Press vydal.

Tomáš Sedláček opět lehce poodstupuje od nedotknutelné bohyně EKONOMIE a využitím výrokové logiky (tautologie) a částečně filosofického myšlení dospívá k provokativnímu závěru:

JEDINEC VŽDY MAXIMALIZUJE VLASTNÍ UŽITEK = ČLOVĚK DĚLÁ, CO DĚLÁ.

Převedený obrat je nezpochybnitelnou tautologií. Tedy výrokem, který se nedá falsifikovat, čímž se stává bezobsažným.

Celá úvaha má hlavu a patu. Ano, někteří možná namítnou, že problém je právě u toho převodu na kratší souvětí – nicméně provokativních myšlenek je třeba. (I kdyby původní výrok nebyl tautologií 🙂 )

EKONOMIE, ale i EKONOMIKA vždy fungovaly zcela jinak, než pragmatické modely a teorie. Přes racionalizující ekonomy byla ekonomika velmi často ovládána „náladou“, „eufórií“, či „hysterií“.

Naneštěstí jsme – v posedlosti exaktností – podlehli mnohým mýtům a mnozí ekonomové, kteří se tak rádi zašťiťují právě onou exaktností, upadají do pokušení pěstovat namísto vědy, jakýsi uzavřený kult. Ekonomii už dávno chybí zrcadlo v interdisciplinárním prostoru a v tom práci Tomáše Sedláčka obdivuji – pustil se na tenký led a stal se kacířem a někteří „vlastní“ jej zavrhují, nikoliv pro obsah (který díky uzavřenosti dílem nechápou, dílem jim připadá nepatřičný – znesvěcující prostor vybudovaný pro novodobé zlaté tele), ale pro formu. Údajně nevyhovující. Paradoxem pak je, že se Tomáš Sedláček i bez složitých grafů dostává k jádru věci blíže a elegantněji a zároveň s větší úctou k vědeckému, než mnozí z jeho suchopárných kritiků.

Jen tak dál. A postřeh z jiné discipliny: Doma není nikdo prorokem.

Předávkování úsporami

24 dub

Děsivá nezaměstnanost mladých Španělů naráží k hranici 50%, celková nezaměstnanost se blíží 25%, což atakuje hranici, kde demokratický systém kolabuje.

Americký deník New York Times komentuje dění v Evropě a poukazuje na skutečnost, že škrty tlačené Německem nepřinášejí řešení a země upadají zpět do stagnace, či do deprese.

Platit za včera splasklou realitní bublinu ořezáním kupní síly pracujících zítra – to nedává ekonomický smysl. A nemůže to přinést oživení trhu, alespoň dle NYT.

„Shortchanging tomorrow’s work force to pay for yesterday’s housing bubble makes no economic sense.“

Tolik NYT.

Pouze někteří z významných ekonomů připustí, že exaktní model, kalkulovatelný a předvídatelný, který by přinášel jednoduchá řešení složitých otázek není (a nebude) k dispozici. Ekonomie je totiže nejen věda exaktní, ale má v sobě prvky nepredikovatelné, neboť trh má své nálady a reakce na hrozby, může být ve stavu hysterie, nebo opojného štěstí. Může věřit bublinám, či je léčit pouštěním žilou až do umrtvení. Doufejme, že se operace zdaří a pacient přežije.

http://www.nytimes.com/2012/04/13/opinion/an-overdose-of-pain-for-spain.html?_r=1

 

ČESKÝ PROJEKT, KTERÝ PŘEDBĚHL SVOJI DOBU A… ZEMŘEL

20 dub

Provokativní miniseriál o cloudu | díl IV

Inovace, inovace, inovace. Někdy i výborné nápady, když přijdou příliš brzy, nebo nedojde k překonání obtíží, skončí na smetišti dějin. V cloudovském supernadšení budou vznikat i projekty, které svoji dynamiku nikdy nezískají a postupně se vytratí.

Na počátku windowsovských ekonomických programů stál v Česku osamocen systém WinIS jedné malé, takřka neznámé firmy (technologicky představoval revoluci – windows a ještě k tomu SQL databáze). Přišel však příliš brzo a přes svoji pokročilost narazil na celou řadu do té doby neřešených problémů, překonával překážky, krůček po krůčku, odstraňoval z cesty větvičky a kameny, stavěl mosty a byl nemilosrdně kritizován konkurenty (nikdy žádná účetní nebude používat windows a myš :-), natož pomalé SQL jako úložiště). Firma prošlapala cestu, získala pár moderně smýšlejících zákazníků (například Stratosféru pánů Hrbků), nedokázala však získat rychle podíl na trhu a postupně sežrala sama sebe. A tak ten, kdo prošlapal cestu, zůstal zapomenut. (Paradoxem pak byl pozdní nástup Helios IQ – dnes Orange včetně jisté zásadní nemodernosti GUI, který si přes to všechno vzal trh.)

Inovace, inovace, inovace – jenže pokud se začne inovovat příliš rychle, nebo nejsou-li připraveny další podmínky, může být výsledkem krach.

Když jsem sliboval projekt, který předběhl dobu a zemřel, měl jsem na mysli (kluci v Sunnysoftu doufám prominou) mAgent.cz. Před mnoha a mnoha lety jsme v menší skupince vymysleli báječný projekt – aplikační server se vystrčí ven do datacentra, udělá se pěkné webové rozhraní a spoustu potenciálních zákazníků si na webu zakliká registraci, tím dojde k  založení jejich vlastní databáze, stáhnou si aplikaci do PDAčka či komunikátoru s MS operačním systémem a jedou – ihned, bez překážek. Obchodníci v terénu komunikují s datacentrem, lidé ve firmě mají informace prakticky v reálném čase. Fér model navíc zajišťuje 30 denní test zcela zdarma a bez povinnosti přecházet do placeného provozu. Nemusí si kupovat server a i licence Microsoftu jen pronajímají, takže s tím nejsou spojeny žádné investiční náklady. S trochou lítosti říkám, že projekt zemřel. Tím v tomto případě nemyslím úplné ukončení projektu – protože on běží. Jen má nedotažený marketing, na úrovni klienta trochu zaspal dobu a ve srovnání s myšlenkou a potenciálem zůstal nevyužit. Namísto, aby měl dnes desetitisíce uživatelů po celé Evropě a USA, tak má pár desítek zákazníků a víceméně je zřejmě prodáván v sebeobraně, tedy, když není možné uspět s „on-premises“ řešením. Touto optikou tedy uhasl, ačkoliv pár žhavých uhlíků ještě problikává. Paradoxem pak je, že se jedná o myšlenku s nejvyšším potenciálem uvnitř Sunnysoftu (a to ne proto, že jsem byl jedním z těch, co k ní došli :-), ale protože je to objektivní fakt) a buď není vůle (technologický upgrade by musel být nyní velký – server i client), nebo dostatečné zdroje (finanční, vize rozvoje, marketingová strategie&komunikace) na restart ve velkém.

A tak projekt, který byl cloudovským ještě v době, kdy pojem cloud neexistoval, jen tak přežívá s pár stovkami uživatelů, namísto toho, aby pěkně zamotal hlavu americkému SalesForcu.

Tak tu máme pěkně barevný svět, kde je máloco černo-bílé a tvůrci moderních aplikací nemají zdaleka vyhráno ani ve chvíli, kdy přijdou s něčím originálním a skvělým. Kromě myšlenky, byznys modelu je třeba dotahovat věci, dělat výborný marketing a mít jasně dané kanály. Když nemohu náročnou věc profinancovat z provozních peněz – což bývá velmi obtížné – musím najít jiné zdroje, pak naděje na úspěch roste.

A jsme zpátky u financí.

Kolik vlastně stojí cloud Vás zákazníky?

Jak se dnes prodávají korporátní cloudovská řešení? Jak výhodné je pořídit si CRMko, nebo ERPčko v cloudu? A na co se v kalkulacích zapomíná? A je cloud levnější než on-premises provoz aplikací?

Tomu už se bude věnovat závěrečný díl minisérie, po čemž se mnou přestanou mluvit i ti zbývající z naší dobrodružné branže ICT.