Tag Archives: cloud

CLOUD – a jak je to s cenou?

23 dub

Provokativní miniseriál o cloudu | díl V

Jak je to s cloudovskými projekty ve středně velkých a velkých firmách?

Jsme u ceny cloudu. Jedním z největších mýtů současnosti je, že se jedná o levná řešení. Bohužel i špatní obchodníci, kteří touží konečně po tom zázraku, který se prodává zcela sám, někdy nesprávně chápou cloud jako cenové zvýhodnění. Vidí v něm totiž možnost, jak se vypořádat s námitkou u „on-premises“ řešení: JE TO DRAHÉ.

Jenže potíž je v tom, že cloud ve skutečnosti není levný. Do jisté míry je to dáno konzervativním postojem poskytovatelů cloudovských řešení a jednoho dne se model zřejmě obrátí. Ve sféře korporátních řešení to ale bude ještě trvat.

RÁMCOVÁ KALKULACE

Chvilku jsem si pohrával s myšlenkou publikovat konkrétní kalkulace a poté je racionálně postavit proti aktuálním cenám cloudovských řešení. Pak jsem se ale v jakémsi záchvatu pudu sebezáchovy zeptal sám sebe: Komu si tím prospěl? A odpověděl jsem si ajťácky primitivním – hodnota se limitně blíží nule. Takže… aby mé varování nepřišlo zcela vniveč, kalkulace mobilního řešení, ERP a CRM Vám tady neuvedu, ale abyste zase nebyli úplně zklamáni, provedu Vás zákrutami tak, abyste si mohli svoji konkrétní situaci velmi dobře rozvážit – co byste tedy měli zvážit, nežli kývnete na cloudovskou nabídku?

INVESTIČNÍ x PROVOZNÍ

Je-li Váš investiční rozpočet v krizi a máte-li volné provozní prostředky, můžete se ke cloudu klonit prostě z tohoto důvodu. Nemusíte si dělat kalkulaci TCO (vizte níže). Také chcete-li ihned odepisovat, je pro Vás zajímavější cloud. V obou případech, jsou-li to zásadní důvody nemusíte ve čtení pokračovat.

CASH FLOW

Je-li Vám lhostejné, zda-li hradíte z investičního, či provozního rozpočtu je třeba ještě zohlednit cash-flow. Zde vstupuje do hry zásadní otázka – můžete si dovolit počáteční investici (server, platformu, software, implementaci, maintanance, školení), nebo je nezbytný  rozklad v čase? Cloud upřednostníte ve chvíli, kdy je pro Vás cash flow důležitější než TCO3.

RIZIKOVOST VAŠEHO PROJEKTU

Pakliže si nejste zcela jisti, že Váš projekt bude existovat ještě za 12 měsíců, je vhodnější cloud (i kdyby byl v rámci TCO3 o 60% dražší, protože ušetříte v případě neúspěchu výrazně více). Čím větší pochybnost, tím lepší je volba cloudu, ovšem se zásadní podmínkou: bez závazku.

RYCHLOST

Jestliže chcete dnes pořídit a zítra jet v ostrém provozu, tak z hlediska středně velkých ERP / CRM systémů Vám jiná možnost ani nezbyde. Implementace ERP řešení je řádově na týdny, či měsíce, zatímco cloudovské řešení je možné rozjet řádově v jednotkách dnů, samozřejmě za cenu, že se trochu přizpůsobíte.

CO TVOŘÍ CENU CLOUDU

No a jsme u toho tajemství, cloudovské řešení u podnikových systémů je tvořeno v zásadě těmito náklady:

  1. Datacentrum – buď vlastní, nebo pronajímané (tzn.zkuste si spočítat cenu vlastního serveru a licencí platformy a vydělit ji 36, nezapomeňte připočíst cenu Vašeho ajtíka vázanou na platformu a server)
  2. Licence – ta se obvykle rozpouští do delšího období, naneštěstí ne dostatečně dlouhého – udělejte si výpočet, budete fascinování pravidelností, která nepřekračuje obvykle tři roky (tzn. cena on premises : 36)
  3. Připočtěte cenu jednorázových služeb – většinou jen školení a podpora při zahájení ostrého provozu
  4. Srovnejte si podmínky podpory a zde možná zjistíte, že si musíte za dostupnost služeb a zrychlený servis připlatit (tzn. v ceně cloudu jen základ)
  5. (Dobře zvažte co potřebujete – dokupy modulů mohou řádně zacvičit s cenou)

OPRAVDU UŠETŘÍTE ZA INFRASTRUKTURU?

To je velkým otazníkem – čistě teoreticky je možné, že jste-li středně velká firma a podělíte-li se o výkon infrastruktury – datacentra – dosáhnete zásadních úspor. Jenže… Jenže reálně musí jakýkoliv dodavatel kalkulovat vnitřní náklady, takže cenu například serveru nemáte jen ve smyslu železa, ale i s náklady Vašeho poskytovatele na jeho údržbu – a ty mohou být rozumné jen v případě, že je extrémně úspěšný. Naneštěstí nemusí platit rovnice, že Vámi vlastněný server provozujete tak nákladně, že je výhodnější zbavit se ho a nakoupit službu. Tuto věc je třeba skutečně dobře propočítat a zvážit. Pokud je odpověď ve smyslu volby cloudu kladná, měli byste se ptát na bezpečnost – tedy jak bude zajištěna bezpečnost Vašich dat ze strany zaměstnanců poskytovatele.

JAK DOPADNE TCO (total cost of ownership)?

Doporučuji jednoduchý výpočet – postavte si vedle sebe TCO3 – tedy celkové náklady na vlastnictví za tři roky (licence, maintanance * 3, hw – server, sw – platforma, sw – databáze, náklady na údržbu hw – serveru) a následně pronásobte celkové náklady na cloud 36 a pak tato dvě čísla srovnejte. Poté se budete rozhodovat racionálně, ne emotivně.

Cloud bude jednou pro většinu, zejména poté, co se naučíme skutečně sdílet výkon datacenter a rovnoměrněji kalkulovat náklady dle skutečně spotřebovaného výkonu – to je super myšlenka. Provoz tak bude ekologičtější, bezpečnější a levnější. Jenže než to nastane, nějaká doba (roky) uplyne. Zároveň bude třeba posun u poskytovatelů software – jakmile se trochu změní preference manažerů velkých hráčů, dojde k úpravě cen cloudu a v tu chvíli, bude cloud atraktivnější i pro středně velké a velké firmy.

V neposlední řadě – čistě optikou CFO – je zde ještě životnost vlastních již profinancovaných technologií. Přechod na cloud se vyplatí pouze v případě, že nezahodíte bez užitku svoje již profinancované technologie, obzvlášť, jsou-li dobře optimalizované a „usazené“.

Cílem této minisérie článků bylo racionalizovat. Ne ve smyslu zločinecké racionalizace = musel jsem ji přejet, když tam tak stála, ale ve smyslu racionalizace ekonomické – důsledně zvažovat, zda-li je cloud skutečně pro naši firmu a kalkulovat proti ceně „on-premises“ řešení včetně zahrnutí již existující infrastruktury.

Takže ať žije cloud i on-premises a ať zvítězí to SPRÁVNÉ.

Autor je mimo jiné marketingovým ředitelem technologické společnosti Digital Resources a.s.. Publikované názory nejsou však oficiálními stanovisky společnosti a nemusí být zcela v souladu s marketingovými strategiemi :-) .

Reklamy

ČESKÝ PROJEKT, KTERÝ PŘEDBĚHL SVOJI DOBU A… ZEMŘEL

20 dub

Provokativní miniseriál o cloudu | díl IV

Inovace, inovace, inovace. Někdy i výborné nápady, když přijdou příliš brzy, nebo nedojde k překonání obtíží, skončí na smetišti dějin. V cloudovském supernadšení budou vznikat i projekty, které svoji dynamiku nikdy nezískají a postupně se vytratí.

Na počátku windowsovských ekonomických programů stál v Česku osamocen systém WinIS jedné malé, takřka neznámé firmy (technologicky představoval revoluci – windows a ještě k tomu SQL databáze). Přišel však příliš brzo a přes svoji pokročilost narazil na celou řadu do té doby neřešených problémů, překonával překážky, krůček po krůčku, odstraňoval z cesty větvičky a kameny, stavěl mosty a byl nemilosrdně kritizován konkurenty (nikdy žádná účetní nebude používat windows a myš :-), natož pomalé SQL jako úložiště). Firma prošlapala cestu, získala pár moderně smýšlejících zákazníků (například Stratosféru pánů Hrbků), nedokázala však získat rychle podíl na trhu a postupně sežrala sama sebe. A tak ten, kdo prošlapal cestu, zůstal zapomenut. (Paradoxem pak byl pozdní nástup Helios IQ – dnes Orange včetně jisté zásadní nemodernosti GUI, který si přes to všechno vzal trh.)

Inovace, inovace, inovace – jenže pokud se začne inovovat příliš rychle, nebo nejsou-li připraveny další podmínky, může být výsledkem krach.

Když jsem sliboval projekt, který předběhl dobu a zemřel, měl jsem na mysli (kluci v Sunnysoftu doufám prominou) mAgent.cz. Před mnoha a mnoha lety jsme v menší skupince vymysleli báječný projekt – aplikační server se vystrčí ven do datacentra, udělá se pěkné webové rozhraní a spoustu potenciálních zákazníků si na webu zakliká registraci, tím dojde k  založení jejich vlastní databáze, stáhnou si aplikaci do PDAčka či komunikátoru s MS operačním systémem a jedou – ihned, bez překážek. Obchodníci v terénu komunikují s datacentrem, lidé ve firmě mají informace prakticky v reálném čase. Fér model navíc zajišťuje 30 denní test zcela zdarma a bez povinnosti přecházet do placeného provozu. Nemusí si kupovat server a i licence Microsoftu jen pronajímají, takže s tím nejsou spojeny žádné investiční náklady. S trochou lítosti říkám, že projekt zemřel. Tím v tomto případě nemyslím úplné ukončení projektu – protože on běží. Jen má nedotažený marketing, na úrovni klienta trochu zaspal dobu a ve srovnání s myšlenkou a potenciálem zůstal nevyužit. Namísto, aby měl dnes desetitisíce uživatelů po celé Evropě a USA, tak má pár desítek zákazníků a víceméně je zřejmě prodáván v sebeobraně, tedy, když není možné uspět s „on-premises“ řešením. Touto optikou tedy uhasl, ačkoliv pár žhavých uhlíků ještě problikává. Paradoxem pak je, že se jedná o myšlenku s nejvyšším potenciálem uvnitř Sunnysoftu (a to ne proto, že jsem byl jedním z těch, co k ní došli :-), ale protože je to objektivní fakt) a buď není vůle (technologický upgrade by musel být nyní velký – server i client), nebo dostatečné zdroje (finanční, vize rozvoje, marketingová strategie&komunikace) na restart ve velkém.

A tak projekt, který byl cloudovským ještě v době, kdy pojem cloud neexistoval, jen tak přežívá s pár stovkami uživatelů, namísto toho, aby pěkně zamotal hlavu americkému SalesForcu.

Tak tu máme pěkně barevný svět, kde je máloco černo-bílé a tvůrci moderních aplikací nemají zdaleka vyhráno ani ve chvíli, kdy přijdou s něčím originálním a skvělým. Kromě myšlenky, byznys modelu je třeba dotahovat věci, dělat výborný marketing a mít jasně dané kanály. Když nemohu náročnou věc profinancovat z provozních peněz – což bývá velmi obtížné – musím najít jiné zdroje, pak naděje na úspěch roste.

A jsme zpátky u financí.

Kolik vlastně stojí cloud Vás zákazníky?

Jak se dnes prodávají korporátní cloudovská řešení? Jak výhodné je pořídit si CRMko, nebo ERPčko v cloudu? A na co se v kalkulacích zapomíná? A je cloud levnější než on-premises provoz aplikací?

Tomu už se bude věnovat závěrečný díl minisérie, po čemž se mnou přestanou mluvit i ti zbývající z naší dobrodružné branže ICT.

Svět ERP a CRM

17 dub

Provokativní miniseriál o cloudu | díl III

V minulém příspěvku jsme se zastavili u některých námitek vůči cloudu.

ERP systémy (Enterprise Resource Planning = podnikových ekonomických systémů) a CRM systémy (Customer Relationship Management = systémy pro řízení vztahů se zákazníky a procesů) jsou k dipozici v podobě:

  • on-premises řešení = instalované uvnitř firmy, obvykle na vlastních serverech,
  • v cloudu (viz předchozí články),
  • hybridním způsobem (dříve se používal pojem nepravý outsourcing).

Nejen v Česku platí, že čím větší společnost, tím menší ochota přecházet zcela do režimu cloudu. Nejčastější nasazování ERP a CRM v cloudu bude v příštích dvou letech v Česku ve znamení menších firem, startupů, nebo časově omezených projektů, kde to dává smysl.

Velkou překážkou jsou analyticky rozsáhlá korporátní řešení, která v sobě zahrnují mnoho integrovaných a komunikujících komponent. To je postrach každého obchodníka, který by rád prodal ten svůj cloud.

Navíc velcí hráči stanovují (zatím), některé podmínky a politiky, které mohou středně velkým a velkým firmám trochu vyrazit dech – například nedostanou možnost odzálohovat si vlastní SQL databázi k sobě, nebo nedostanou možnost umístit do cloudu vedle svého hlavního řešení vlastní menší aplikaci. Tyto překážky budou s časem zřejmě mizet, nicméně dnes reálně existují.

Prst na spoušti do určité míry drží velcí hráči, kteří se zatím nerozhodli uříznout pod sebou větévku „on-premises řešení“ (ani to reálně není možné) a navíc je nutné vzít v potaz rozvětvené (a hladové) partnerské sítě jednotlivých globálních hráčů, jejihž byznys byl postaven na modelu prodeje licence, prodeje drahých služeb a následně ještě rozsáhlé provozní podpoře.

Partnerské sítě (ať už mluvíme o Microsoftu, Oraclu, či dalších) jsou poněkud nervózní, protože si pomalu uvědomují, že nastává změna nejen ve vlastním prodeji licence (a příjemné 30-50% provizi), ale záhy bude následovat tlak na minimalizaci rozsahu počátečních služeb (konkurenceschopnost), tedy ztratí daleko více – příležitost implementovat. A není žádným tajemstvím, že implementační práce představují 80-200% z ceny velkých ERP a CRM řešení. S masovým nástupem cloudovských technologií se změní celý IT průmysl – ale nebude to ani za rok, ani za dva.

Střední a velké firmy pojedou ještě několik let v zaběhnutých kolejích on-premises/hybridních řešení a budou postupně experimentovat s některými částmi systémů, které budou umístěny  v cloudu (reporty, dokumenty v rámci DMS, sdílené informace v rámci sociálních sítí, komunikace). Stále častěji se bude objevovat fenomén hybridního cloudu – totiž poskytnutí softwaru formou služby, nicméně na infrastruktuře zákazníka.

Podobně jako rádio nevytlačilo noviny, televize nevytlačila rozhlas a internet nevytlačil broadcasting, nedojde v příštích 5 letech v podnikové sféře v Česku k vytlačení on-premises řešení, ačkoliv někteří velcí hráči podléhají svým vlastním tiskovým zprávám a svému marketingu.

Ono okřídlené microsoftí „mluvte o cloudu, čím více budete mluvit o cloudu, tím více on-premises řešení prodáte“ je hodně blízko realitě.

České prostředí je ve věcech IT poměrně konzervativní a dobře vybavené, takže předpokládám podobný jev jako při nástupu prvních outsourcovaných řešení = daleko pomalejší nástup, než v USA, či západní Evropě.

Zcela bez ohledu na způsob nasazení ERP a CRM (on-premises/cloud/hybridní způsob) bude trendem odbourávání bariér v přístupu k aplikacím a datům, podpora rozdílných platforem mobilních zařízení a efektivní sdílení informací. Přicházejícím trendem je i hravost aplikací ve firemním prostředí, což se dotkne uživatelského prostředí (GUI). Navíc začíná čas postřižin, takže čím jednodušší a rychlejší, tím lepší.

V příštím dílu se podíváme přímo hrobníkovi pod lopatu. Projekt, který předběhl svoji dobu… a zemřel. A v posledním díle nás čeká trocha kalkulací.

IV. díl:

20.4. ČESKÝ PROJEKT, KTERÝ PŘEDBĚHL SVOJI DOBU A… ZEMŘEL

V. díl:

23.4. CLOUD – JAK JE TO S CENOU?

Autor je mimo jiné marketingovým ředitelem technologické společnosti Digital Resources a.s.. Publikované názory nejsou však oficiálními stanovisky společnosti a nemusí být zcela v souladu s marketingovými strategiemi :-).

Výhrady ke CLOUDu?

16 dub

Provokativní miniseriál o cloudu | díl II

Chcete-li cokoliv prodat, musíte se vypořádat s námitkami a překonat je. Jedním z nejefektivnějších postupů je vytáhnout námitku a před zraky potenciálních kupujících ji rozcupovat. To si samozřejmě velcí hráči uvědomují a jejich PR oddělení jedou na plný výkon.  Jsou námitky skutečně vyřešeny?

V korporátní sféře je situace samozřejmě velmi odlišná od retailového prostředí a od masově rozšířených cloudovských aplikací typu GoogleDocx, nastupujících Microsoft Office 365. Proto tento miniseriál zvažuje argumenty z podnikového prostředí pro běh klíčových aplikací.

BEZPEČNOST

Je bezpečné, aby klíčová data firmy byla mimo firmu (účetnictví/data o zákaznících/zakázkách…)? Námitku bezpečnosti si velcí hráči uvědomovali už od dob tlaku na outsourcingová řešení – právě tato námitka zlikvidovala v zárodku celou řadu projektů a proto došlo ke změnám tak, aby tato námitka přestala být likvidačním protiargumentem. Bezpečnost u většiny cloudovských technologií není problém, neboť zajišťují:

  • Bezpečný přístup dle přístupových práv,
  • Zálohování dat (např. Microsoft: tři kontinenty – umíte si představit, kolik byste museli investovat, abyste si vybudovali tři vlastní datacentra v Evropě, USA a Austrálii?),
  • Dohledové centrum = dokonale hlídaní ADMINi (své lidi neohlídáte lépe),
  • 99,96% garantovaný běh většiny systémů.

Z toho jasně plyne, že středně velká firma nemá šanci mít ani srovnatelnou bezpečnost. Tato námitka tedy byla přesvědčivě vyvrácena – patří dnes k těm jednodušším.

Přes to je opomíjen jeden problém, který souvisí s tím, že slovo BEZPEČNÉ není synonymem pro KONZERVATIVNÍ. A jsme u jedné z příčin, proč si v Česku mnozí vylámali zuby při první vlně outsourcingu.

KONZERVATIVNÍ x LIBERÁLNÍ

Šance, že zemřete v zábavním parku na horské dráze je asi 1:1,5 miliardě. Přes to existuje mnoho jedinců, kteří by na horskou dráhu nevlezli ani za nic. Žádný argument o bezpečnosti je nepřesvědčí a raději odjedou autem na chalupu, přičemž pravděpodobnost, že se vážně zraní nebo zemřou v autě, či při zahradnických pracech je mnohonásobně vyšší. Reálná bezpečnost pak se skutečnou bezpečností nemá přímou vazbu. České prostředí (ITC) je konzervativní a z hlediska technologické infrastruktury jsou firmy dobře vybavené – tyto dva parametry sehrají podobnou úlohu, jako v uplynulém období zhruba osmi let, kdy jsme z hlediska ochoty k přechodu na outsourcing nepatřili k těm progresivnějším. Naše ochota jít do outsourcingu byla ve srovnání s USA, nebo západní Evropou malá. Stejně tak tomu bude v oblasti CLOUD computingu. To, že je něco bezpečné ještě neznamená, že to chci. Manažeři budou velmi důkladně zvažovat každou z oblastí a rozhodovat se budou relativně pomalu. Jedinou nadějí těch opravdu velkých hráčů na rychlý rozjezd se stanou start-upy (nově vzniklé firmy), projekty na dobu určitou (kdy pořízení infrastruktury nedává smysl) a menší firmy, které ještě vlastní infrastrukturu nemají, nebo jsou na hranici její životnosti. Ochota k přechodu do CLOUDu bude s velikostí firem klesat.

Řeknete si – to je emotivní argument? Ano, jenže tím automaticky není neplatný. I na trh s jeho náladami, na ekonomiku s její obtížnou predikovatelností je třeba pohlížet komplexně a emotivní stránky nepřehlížet.

LEGISLATIVA

Legislativní překážky se liší odvětví od odvětví. Je zřejmé, že data o pacientech na Kokosových ostrovech asi není to pravé ořechové, podobně jako účetnictví státem ovládaného podniku v Mosambiku. Faktem je, že se legislativa bude vyvíjet a alespoň v Evropě nás čeká celá řada změn, které budou postupně příznivější pro cloudovské technologie i v citlivých oblastech – je to logické, protože dokáži-li zajistit určité parametry poskytované služby a bude-li evropská legislativa konvergovat, je v zásadě úplně jedno, zda-li mám datacentrum v Bratislavě, Praze nebo Londýně.

VOLNOST

S jednoduchostí a rychlostí (využívání bez nutné instalace/implementace) dochází k jistým omezením. Tato omezení aktuálně též postihují spíše větší, nebo velmi specifické firmy. Postupem dojde zřejmě v branži k podobnému efektu jako v oblasti retailu, kdy málokomu vadí jednoduchost (a jistá omezenost) iPADu, nebo jednoduchost GoogleDocs ve srovnání  s možnostmi kancelářského balíku „office“ (ať už OpenOffice, nebo Microsoft Office). Za rychlost a dostupnost služby tedy zaplatíme omezeními, ta však nemusí být vždy na škodu a v některých případech mohou dokonce pomoci zjednodušit některé agendy a donutit nás k optimalizaci procesů.

CENA

Obchodníci, kteří mají prodávat cloudovské aplikace (tedy opět ty velké pro firmy) často na počátku nepochopí situaci. S motivací sobě vlastní podlehnou pokušení zahledět se na cloudovské řešení jako na řešení, které se prodává CENOU. (Jen velmi špatní obchodníci prodávají cenou. Bohužel většina průměrných se o to pokouší.) Po prvních několika kontaktech a zmaru jim najednou dojde, že cena není u cloudu skutečným argumentem (tomu se bude věnovat celý jeden článek). Někdy jsou z toho natolik rozčarováni, že s extremismem sobě vlastním začnou hlásat – to je neprodejné.

Hlavní message cloudovských řešení ale nikdy nebyla: „je to levné – nebo dokonce levnější než on-premises řešení“!

Hlavní message byla a je: „POUŽÍVEJ IHNED, BEZ ZÁVAZKU (nebo s malým závazkem) a o INFRASTRUKTURU SE NESTAREJ.“

A co uvede prodejce cloudovského řešení do deprese, když pochopí a přijme za své, že nemá v ruce cenovou bombu a nepobije konkurenci tak jednoduše, jak si myslel?

INTEGROVANÁ ŘEŠENÍ – VĚTŠÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY S BOHATOU DATOVOU KOMUNIKACÍ

Mnoho současně využívaných „enterprise“ řešení, která jsou ve firmě integrována a vzájemně spolu komunikují. Jejich převod (současný a rychlý) bývá tak složitý, že projekty často končí na úrovni studie proveditelnosti.

Jeden z anglických článků o argumentech pro a proti ještě zmiňuje:

  • nevyřešenou SLA (servis level agreement – podporu na základě definované služby) – to ve skutečnosti přestává být problém, mnoho dodavatelů nabízí základní úroveň v ceně, někteří ještě příplatkovou službu,
  • obtížnost řízení (manage) – administrace – cloudovských aplikací – administrace: to je zásadnější problém, pokud je firma zvyklá na dokonalý servis vlastního IT s mnoha specifickými a rychlými reporty, či zásahy do systému, které rychle mění funkcionalitu (customizace).

Proti námitkám samozřejmě stojí výhody cloud computingu:

  • Okamžitý přístup uživatelů bez nutnosti instalace/implementace
  • Flexibilita pro uživatele (rozhodnutí co zrovna budou využívat)
  • Centralizovaná infrastruktura – využití cizí infrastruktury bez nutnosti investice, spotřebujete jen výkon, který potřebujete
  • Ochrana před zničením (živel, zcizení)
  • Model PAY-AS-YOU-GO (zaplať jen to co spotřebuješ)
  • Green technology – poskytovatel sdílí optimálněji výkon svého datacentra, provoz tedy je ekologičtější, než v případě zbytečného plýtvání způsobeného redundancí zdrojů rozdrobených v mnoha firmách.

Při rozhodování o volbě cloudovských technologií bychom měli bedlivě zvažovat jak klíčové argumenty: bezpečnost, analytický rozsah řešení a vazbu na aktuálně integrované aplikace, cenu (versus TCO), měli bychom vědět, zda-li patříme spíše do konzervativnějšího, nebo liberálnějšího proudu a měli bychom mít jasno v legislativě. Určitě stojí za to srovnat si podmínky aktuální podpory (SLA) a být si jisti, že nástroje pro adminy, budou dostatečné. Existuje-li nějaká pochybnost, doporučoval bych zpracování studie proveditelnosti, do které uveďte i veškeré námitky, to vám usnadní následné rozhodnutí.

Příště: Svět ERP a CRM

Cloud a český byznys

12 dub

cloud Provokativní miniseriál o cloudu | díl I

 Dneškem zahajuji miniseriál, který naštve marketingové a PR oddělení Oraclu, Microsoftu (a Googlu).

 Kdo nemluví o cloudu neexistuje! Kdo nenabízí produkty v cloudu, brzy zkrachuje. Kdo nenakupuje cloudovská řešení není cool a navíc mu ujíždí vlak… A tu o červené Karkulce jste slyšeli?

 Cloud není ve skutečnosti až tak převratný, ani až tak nový.

 Cloud můžeme chápat jako poskytování infrastruktury, platformy, nebo konkrétního produktu (softwarového) formou služby.

V principu tedy nenakupujeme licence ani hardware, hradíme pronájem:

  • za hardware (či jeho část, či jeho výkon),
  • za produkt (software)
  • a (občas se na to v prvotních výpočtech zapomene 😉 za platformu (například Microsoft Server, či Microsoft SQL server…).

Existuje zde samozřejmě obrovský retailový trh – tedy endusers – koncoví uživatelé, kteří využívají masově dostupné webové služby – výborným příkladem jsou GoogleDocs, WordPress.com atp. Ponechme je však stranou a rozhlédněme se po trhu zrakem otrle manažerským.

Do úvah ještě přiřaďme typicky české konzervativní prostředí, které poněkud zkřížilo obchodní plány globálních hráčů již v době nástupu outsourcingu (všechny ty SaaS, PaaS….) a odnesl to nejeden nešťastný obchodník. Ukázalo se tak, že (alespoň hovoříme-li o enterprise a medium business) firmy v Česku preferují vlastní technologie IN-House a na rozdíl od USA, nebo od západní Evropy mají podstatně menší ochotu posouvat svá data mimo své prostředí.

Na co tedy lákají globální hráči nové uživatele?

Shrneme-li to do jedné věty: Zapni a používej. Tedy rychlost – snaha o nulovou implementaci. Rajskou hudbou by mělo být: nemusíš mít vlastní server (servery), nemusíš kupovat licence a zdlouhavě instalovat a (světe div se) nemusíš ani implementovat.

A co je pro jedny rajskou hudbou – a tady si dovolím drzé tvrzení: jedny = ty malé, začínající, bez specifických nároků, ty kteří jsou schopni a ochotni akceptovat standard a nasadit si železnou košili – může být samozřejmě pro druhé pořádně hořkou pilulkou: druhé = středně velké a velké firmy s vybudovanou strukturou, definovanými procesy, celou řadou dalších aplikací, které jsou integrovány do jednotného ITS prostředí.

Když to ještě doprovodíme pár kuriozitkami – například Microsoft neumožňuje odzálohovat SQL databázi při využívání cloudovskému Microsoft Dynamics CRM a navíc neumožní do cloudu umístit vlastní aplikaci, máme z toho obrázek, který přestává vypadat nablýskaně a krásně a na místo jednoho malého pěkného obláčku na azurové obloze jsme tváří tvář potemnělému nebi plného temných mraků. Samozřejmě se politiky poskytovatelů mohou v čase měnit, nicméně jistá omezení zde budou.

Bude se situace s outsourcingem opakovat? Bude rozjezd cloudovských řešení pro podniky skřípat podobně jako předchozí pokusy převést firmy do odběru outsourcovaných služeb?

Miniseriál bude pokračovat články:

16.4. VÝHRADY KE CLOUDU – NÁMITKY? Chcete-li cokoliv prodat, musíte vytáhnout nejvážnější námitky a rozcupovat je na kusy… povedlo se to skutečně?

18.4. SVĚT ERP A CRM

20.4. ČESKÝ PROJEKT, KTERÝ PŘEDBĚHL SVOJI DOBU A… ZEMŘEL

23.4. CLOUD – JAK JE TO S CENOU?

Autor je mimo jiné marketingovým ředitelem technologické společnosti Digital Resources a.s.. Publikované názory nejsou však oficiálními stanovisky společnosti a nemusí být zcela v souladu s marketingovými strategiemi :-).