Tag Archives: miniseriál o cloudu

ČESKÝ PROJEKT, KTERÝ PŘEDBĚHL SVOJI DOBU A… ZEMŘEL

20 dub

Provokativní miniseriál o cloudu | díl IV

Inovace, inovace, inovace. Někdy i výborné nápady, když přijdou příliš brzy, nebo nedojde k překonání obtíží, skončí na smetišti dějin. V cloudovském supernadšení budou vznikat i projekty, které svoji dynamiku nikdy nezískají a postupně se vytratí.

Na počátku windowsovských ekonomických programů stál v Česku osamocen systém WinIS jedné malé, takřka neznámé firmy (technologicky představoval revoluci – windows a ještě k tomu SQL databáze). Přišel však příliš brzo a přes svoji pokročilost narazil na celou řadu do té doby neřešených problémů, překonával překážky, krůček po krůčku, odstraňoval z cesty větvičky a kameny, stavěl mosty a byl nemilosrdně kritizován konkurenty (nikdy žádná účetní nebude používat windows a myš :-), natož pomalé SQL jako úložiště). Firma prošlapala cestu, získala pár moderně smýšlejících zákazníků (například Stratosféru pánů Hrbků), nedokázala však získat rychle podíl na trhu a postupně sežrala sama sebe. A tak ten, kdo prošlapal cestu, zůstal zapomenut. (Paradoxem pak byl pozdní nástup Helios IQ – dnes Orange včetně jisté zásadní nemodernosti GUI, který si přes to všechno vzal trh.)

Inovace, inovace, inovace – jenže pokud se začne inovovat příliš rychle, nebo nejsou-li připraveny další podmínky, může být výsledkem krach.

Když jsem sliboval projekt, který předběhl dobu a zemřel, měl jsem na mysli (kluci v Sunnysoftu doufám prominou) mAgent.cz. Před mnoha a mnoha lety jsme v menší skupince vymysleli báječný projekt – aplikační server se vystrčí ven do datacentra, udělá se pěkné webové rozhraní a spoustu potenciálních zákazníků si na webu zakliká registraci, tím dojde k  založení jejich vlastní databáze, stáhnou si aplikaci do PDAčka či komunikátoru s MS operačním systémem a jedou – ihned, bez překážek. Obchodníci v terénu komunikují s datacentrem, lidé ve firmě mají informace prakticky v reálném čase. Fér model navíc zajišťuje 30 denní test zcela zdarma a bez povinnosti přecházet do placeného provozu. Nemusí si kupovat server a i licence Microsoftu jen pronajímají, takže s tím nejsou spojeny žádné investiční náklady. S trochou lítosti říkám, že projekt zemřel. Tím v tomto případě nemyslím úplné ukončení projektu – protože on běží. Jen má nedotažený marketing, na úrovni klienta trochu zaspal dobu a ve srovnání s myšlenkou a potenciálem zůstal nevyužit. Namísto, aby měl dnes desetitisíce uživatelů po celé Evropě a USA, tak má pár desítek zákazníků a víceméně je zřejmě prodáván v sebeobraně, tedy, když není možné uspět s „on-premises“ řešením. Touto optikou tedy uhasl, ačkoliv pár žhavých uhlíků ještě problikává. Paradoxem pak je, že se jedná o myšlenku s nejvyšším potenciálem uvnitř Sunnysoftu (a to ne proto, že jsem byl jedním z těch, co k ní došli :-), ale protože je to objektivní fakt) a buď není vůle (technologický upgrade by musel být nyní velký – server i client), nebo dostatečné zdroje (finanční, vize rozvoje, marketingová strategie&komunikace) na restart ve velkém.

A tak projekt, který byl cloudovským ještě v době, kdy pojem cloud neexistoval, jen tak přežívá s pár stovkami uživatelů, namísto toho, aby pěkně zamotal hlavu americkému SalesForcu.

Tak tu máme pěkně barevný svět, kde je máloco černo-bílé a tvůrci moderních aplikací nemají zdaleka vyhráno ani ve chvíli, kdy přijdou s něčím originálním a skvělým. Kromě myšlenky, byznys modelu je třeba dotahovat věci, dělat výborný marketing a mít jasně dané kanály. Když nemohu náročnou věc profinancovat z provozních peněz – což bývá velmi obtížné – musím najít jiné zdroje, pak naděje na úspěch roste.

A jsme zpátky u financí.

Kolik vlastně stojí cloud Vás zákazníky?

Jak se dnes prodávají korporátní cloudovská řešení? Jak výhodné je pořídit si CRMko, nebo ERPčko v cloudu? A na co se v kalkulacích zapomíná? A je cloud levnější než on-premises provoz aplikací?

Tomu už se bude věnovat závěrečný díl minisérie, po čemž se mnou přestanou mluvit i ti zbývající z naší dobrodružné branže ICT.

Reklamy

Svět ERP a CRM

17 dub

Provokativní miniseriál o cloudu | díl III

V minulém příspěvku jsme se zastavili u některých námitek vůči cloudu.

ERP systémy (Enterprise Resource Planning = podnikových ekonomických systémů) a CRM systémy (Customer Relationship Management = systémy pro řízení vztahů se zákazníky a procesů) jsou k dipozici v podobě:

  • on-premises řešení = instalované uvnitř firmy, obvykle na vlastních serverech,
  • v cloudu (viz předchozí články),
  • hybridním způsobem (dříve se používal pojem nepravý outsourcing).

Nejen v Česku platí, že čím větší společnost, tím menší ochota přecházet zcela do režimu cloudu. Nejčastější nasazování ERP a CRM v cloudu bude v příštích dvou letech v Česku ve znamení menších firem, startupů, nebo časově omezených projektů, kde to dává smysl.

Velkou překážkou jsou analyticky rozsáhlá korporátní řešení, která v sobě zahrnují mnoho integrovaných a komunikujících komponent. To je postrach každého obchodníka, který by rád prodal ten svůj cloud.

Navíc velcí hráči stanovují (zatím), některé podmínky a politiky, které mohou středně velkým a velkým firmám trochu vyrazit dech – například nedostanou možnost odzálohovat si vlastní SQL databázi k sobě, nebo nedostanou možnost umístit do cloudu vedle svého hlavního řešení vlastní menší aplikaci. Tyto překážky budou s časem zřejmě mizet, nicméně dnes reálně existují.

Prst na spoušti do určité míry drží velcí hráči, kteří se zatím nerozhodli uříznout pod sebou větévku „on-premises řešení“ (ani to reálně není možné) a navíc je nutné vzít v potaz rozvětvené (a hladové) partnerské sítě jednotlivých globálních hráčů, jejihž byznys byl postaven na modelu prodeje licence, prodeje drahých služeb a následně ještě rozsáhlé provozní podpoře.

Partnerské sítě (ať už mluvíme o Microsoftu, Oraclu, či dalších) jsou poněkud nervózní, protože si pomalu uvědomují, že nastává změna nejen ve vlastním prodeji licence (a příjemné 30-50% provizi), ale záhy bude následovat tlak na minimalizaci rozsahu počátečních služeb (konkurenceschopnost), tedy ztratí daleko více – příležitost implementovat. A není žádným tajemstvím, že implementační práce představují 80-200% z ceny velkých ERP a CRM řešení. S masovým nástupem cloudovských technologií se změní celý IT průmysl – ale nebude to ani za rok, ani za dva.

Střední a velké firmy pojedou ještě několik let v zaběhnutých kolejích on-premises/hybridních řešení a budou postupně experimentovat s některými částmi systémů, které budou umístěny  v cloudu (reporty, dokumenty v rámci DMS, sdílené informace v rámci sociálních sítí, komunikace). Stále častěji se bude objevovat fenomén hybridního cloudu – totiž poskytnutí softwaru formou služby, nicméně na infrastruktuře zákazníka.

Podobně jako rádio nevytlačilo noviny, televize nevytlačila rozhlas a internet nevytlačil broadcasting, nedojde v příštích 5 letech v podnikové sféře v Česku k vytlačení on-premises řešení, ačkoliv někteří velcí hráči podléhají svým vlastním tiskovým zprávám a svému marketingu.

Ono okřídlené microsoftí „mluvte o cloudu, čím více budete mluvit o cloudu, tím více on-premises řešení prodáte“ je hodně blízko realitě.

České prostředí je ve věcech IT poměrně konzervativní a dobře vybavené, takže předpokládám podobný jev jako při nástupu prvních outsourcovaných řešení = daleko pomalejší nástup, než v USA, či západní Evropě.

Zcela bez ohledu na způsob nasazení ERP a CRM (on-premises/cloud/hybridní způsob) bude trendem odbourávání bariér v přístupu k aplikacím a datům, podpora rozdílných platforem mobilních zařízení a efektivní sdílení informací. Přicházejícím trendem je i hravost aplikací ve firemním prostředí, což se dotkne uživatelského prostředí (GUI). Navíc začíná čas postřižin, takže čím jednodušší a rychlejší, tím lepší.

V příštím dílu se podíváme přímo hrobníkovi pod lopatu. Projekt, který předběhl svoji dobu… a zemřel. A v posledním díle nás čeká trocha kalkulací.

IV. díl:

20.4. ČESKÝ PROJEKT, KTERÝ PŘEDBĚHL SVOJI DOBU A… ZEMŘEL

V. díl:

23.4. CLOUD – JAK JE TO S CENOU?

Autor je mimo jiné marketingovým ředitelem technologické společnosti Digital Resources a.s.. Publikované názory nejsou však oficiálními stanovisky společnosti a nemusí být zcela v souladu s marketingovými strategiemi :-).

Výhrady ke CLOUDu?

16 dub

Provokativní miniseriál o cloudu | díl II

Chcete-li cokoliv prodat, musíte se vypořádat s námitkami a překonat je. Jedním z nejefektivnějších postupů je vytáhnout námitku a před zraky potenciálních kupujících ji rozcupovat. To si samozřejmě velcí hráči uvědomují a jejich PR oddělení jedou na plný výkon.  Jsou námitky skutečně vyřešeny?

V korporátní sféře je situace samozřejmě velmi odlišná od retailového prostředí a od masově rozšířených cloudovských aplikací typu GoogleDocx, nastupujících Microsoft Office 365. Proto tento miniseriál zvažuje argumenty z podnikového prostředí pro běh klíčových aplikací.

BEZPEČNOST

Je bezpečné, aby klíčová data firmy byla mimo firmu (účetnictví/data o zákaznících/zakázkách…)? Námitku bezpečnosti si velcí hráči uvědomovali už od dob tlaku na outsourcingová řešení – právě tato námitka zlikvidovala v zárodku celou řadu projektů a proto došlo ke změnám tak, aby tato námitka přestala být likvidačním protiargumentem. Bezpečnost u většiny cloudovských technologií není problém, neboť zajišťují:

  • Bezpečný přístup dle přístupových práv,
  • Zálohování dat (např. Microsoft: tři kontinenty – umíte si představit, kolik byste museli investovat, abyste si vybudovali tři vlastní datacentra v Evropě, USA a Austrálii?),
  • Dohledové centrum = dokonale hlídaní ADMINi (své lidi neohlídáte lépe),
  • 99,96% garantovaný běh většiny systémů.

Z toho jasně plyne, že středně velká firma nemá šanci mít ani srovnatelnou bezpečnost. Tato námitka tedy byla přesvědčivě vyvrácena – patří dnes k těm jednodušším.

Přes to je opomíjen jeden problém, který souvisí s tím, že slovo BEZPEČNÉ není synonymem pro KONZERVATIVNÍ. A jsme u jedné z příčin, proč si v Česku mnozí vylámali zuby při první vlně outsourcingu.

KONZERVATIVNÍ x LIBERÁLNÍ

Šance, že zemřete v zábavním parku na horské dráze je asi 1:1,5 miliardě. Přes to existuje mnoho jedinců, kteří by na horskou dráhu nevlezli ani za nic. Žádný argument o bezpečnosti je nepřesvědčí a raději odjedou autem na chalupu, přičemž pravděpodobnost, že se vážně zraní nebo zemřou v autě, či při zahradnických pracech je mnohonásobně vyšší. Reálná bezpečnost pak se skutečnou bezpečností nemá přímou vazbu. České prostředí (ITC) je konzervativní a z hlediska technologické infrastruktury jsou firmy dobře vybavené – tyto dva parametry sehrají podobnou úlohu, jako v uplynulém období zhruba osmi let, kdy jsme z hlediska ochoty k přechodu na outsourcing nepatřili k těm progresivnějším. Naše ochota jít do outsourcingu byla ve srovnání s USA, nebo západní Evropou malá. Stejně tak tomu bude v oblasti CLOUD computingu. To, že je něco bezpečné ještě neznamená, že to chci. Manažeři budou velmi důkladně zvažovat každou z oblastí a rozhodovat se budou relativně pomalu. Jedinou nadějí těch opravdu velkých hráčů na rychlý rozjezd se stanou start-upy (nově vzniklé firmy), projekty na dobu určitou (kdy pořízení infrastruktury nedává smysl) a menší firmy, které ještě vlastní infrastrukturu nemají, nebo jsou na hranici její životnosti. Ochota k přechodu do CLOUDu bude s velikostí firem klesat.

Řeknete si – to je emotivní argument? Ano, jenže tím automaticky není neplatný. I na trh s jeho náladami, na ekonomiku s její obtížnou predikovatelností je třeba pohlížet komplexně a emotivní stránky nepřehlížet.

LEGISLATIVA

Legislativní překážky se liší odvětví od odvětví. Je zřejmé, že data o pacientech na Kokosových ostrovech asi není to pravé ořechové, podobně jako účetnictví státem ovládaného podniku v Mosambiku. Faktem je, že se legislativa bude vyvíjet a alespoň v Evropě nás čeká celá řada změn, které budou postupně příznivější pro cloudovské technologie i v citlivých oblastech – je to logické, protože dokáži-li zajistit určité parametry poskytované služby a bude-li evropská legislativa konvergovat, je v zásadě úplně jedno, zda-li mám datacentrum v Bratislavě, Praze nebo Londýně.

VOLNOST

S jednoduchostí a rychlostí (využívání bez nutné instalace/implementace) dochází k jistým omezením. Tato omezení aktuálně též postihují spíše větší, nebo velmi specifické firmy. Postupem dojde zřejmě v branži k podobnému efektu jako v oblasti retailu, kdy málokomu vadí jednoduchost (a jistá omezenost) iPADu, nebo jednoduchost GoogleDocs ve srovnání  s možnostmi kancelářského balíku „office“ (ať už OpenOffice, nebo Microsoft Office). Za rychlost a dostupnost služby tedy zaplatíme omezeními, ta však nemusí být vždy na škodu a v některých případech mohou dokonce pomoci zjednodušit některé agendy a donutit nás k optimalizaci procesů.

CENA

Obchodníci, kteří mají prodávat cloudovské aplikace (tedy opět ty velké pro firmy) často na počátku nepochopí situaci. S motivací sobě vlastní podlehnou pokušení zahledět se na cloudovské řešení jako na řešení, které se prodává CENOU. (Jen velmi špatní obchodníci prodávají cenou. Bohužel většina průměrných se o to pokouší.) Po prvních několika kontaktech a zmaru jim najednou dojde, že cena není u cloudu skutečným argumentem (tomu se bude věnovat celý jeden článek). Někdy jsou z toho natolik rozčarováni, že s extremismem sobě vlastním začnou hlásat – to je neprodejné.

Hlavní message cloudovských řešení ale nikdy nebyla: „je to levné – nebo dokonce levnější než on-premises řešení“!

Hlavní message byla a je: „POUŽÍVEJ IHNED, BEZ ZÁVAZKU (nebo s malým závazkem) a o INFRASTRUKTURU SE NESTAREJ.“

A co uvede prodejce cloudovského řešení do deprese, když pochopí a přijme za své, že nemá v ruce cenovou bombu a nepobije konkurenci tak jednoduše, jak si myslel?

INTEGROVANÁ ŘEŠENÍ – VĚTŠÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY S BOHATOU DATOVOU KOMUNIKACÍ

Mnoho současně využívaných „enterprise“ řešení, která jsou ve firmě integrována a vzájemně spolu komunikují. Jejich převod (současný a rychlý) bývá tak složitý, že projekty často končí na úrovni studie proveditelnosti.

Jeden z anglických článků o argumentech pro a proti ještě zmiňuje:

  • nevyřešenou SLA (servis level agreement – podporu na základě definované služby) – to ve skutečnosti přestává být problém, mnoho dodavatelů nabízí základní úroveň v ceně, někteří ještě příplatkovou službu,
  • obtížnost řízení (manage) – administrace – cloudovských aplikací – administrace: to je zásadnější problém, pokud je firma zvyklá na dokonalý servis vlastního IT s mnoha specifickými a rychlými reporty, či zásahy do systému, které rychle mění funkcionalitu (customizace).

Proti námitkám samozřejmě stojí výhody cloud computingu:

  • Okamžitý přístup uživatelů bez nutnosti instalace/implementace
  • Flexibilita pro uživatele (rozhodnutí co zrovna budou využívat)
  • Centralizovaná infrastruktura – využití cizí infrastruktury bez nutnosti investice, spotřebujete jen výkon, který potřebujete
  • Ochrana před zničením (živel, zcizení)
  • Model PAY-AS-YOU-GO (zaplať jen to co spotřebuješ)
  • Green technology – poskytovatel sdílí optimálněji výkon svého datacentra, provoz tedy je ekologičtější, než v případě zbytečného plýtvání způsobeného redundancí zdrojů rozdrobených v mnoha firmách.

Při rozhodování o volbě cloudovských technologií bychom měli bedlivě zvažovat jak klíčové argumenty: bezpečnost, analytický rozsah řešení a vazbu na aktuálně integrované aplikace, cenu (versus TCO), měli bychom vědět, zda-li patříme spíše do konzervativnějšího, nebo liberálnějšího proudu a měli bychom mít jasno v legislativě. Určitě stojí za to srovnat si podmínky aktuální podpory (SLA) a být si jisti, že nástroje pro adminy, budou dostatečné. Existuje-li nějaká pochybnost, doporučoval bych zpracování studie proveditelnosti, do které uveďte i veškeré námitky, to vám usnadní následné rozhodnutí.

Příště: Svět ERP a CRM