Sociologická studie publikovaná týmem University of California zkoumala vazbu mezi výší společenského statusu a neetickým jednáním. Ze studie vyplývá, že čím vyšší společenský status (bojím se použít překlad slova CLASS s ohledem na historické konsekvence v našich zeměpisných šířkách), tím vyšší ochota k jednání, které je neetické.
S trochou zjednodušení: čím lepší bourák se blíží k přechodu pro chodce, tím hůře. Čím vyšší společenský status, tím méně empatie.
Sklon změnit výsledek ve svůj prospěch pomocí nepoctivého jednání mělo více osob ze společensky vyšší vrstvy.
Piff, jeden z autorů studie, poznamenal, že „tendence [podvádět] částečně souvisí s jejich větším sklonem k chamtivosti“.
Lidé ve skupině z vyšší společenské úrovně omlouvají své jednání více a žijí v představě, že mají nárok na více, než odpovídá skutečnosti.
Otázkou je, zda-li se chamtivost, závist a další negativní vlastnosti skutečně více projevují ve skupině s vyšším společenským statutem (jak naznačuje studie), tedy nakolik jsou skutečnou příčinou, či zda-li tyto vlastnosti u osob nižšího společenského statusu nejsou přebíjeny strachem či stresem. Což může studie opomíjet. Uváděné negativní vlastnosti – jako chamtivost – sami o sobě totiž nemají přímo s mírou bohatství jedince souvislost – beznadějným chamtivcem může být i člověk zcela bez prostředků a naopak.
Mohlo by být zajímavé zjistit, jak by obdobná studie dopadla v Česku, kde se společenské rozdíly projevily dramaticky teprve v posledních dvaceti letech.
Z hlediska sociální psychologie by mne celkem zajímala míra ochoty porušovat etické zásady jednání ve vazbě na rychlost změny společenského statusu, neboť mám jisté podezření, že extrémně rozbujelá korupce v Česku je ovlivněna nikoliv zařazením do společenské „třídy“, ale spíše rychlostí změny společenského statusu.
Zdroje:
http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=735108#utm_medium=newsbox&utm
http://www.pnas.org/content/early/2012/02/21/1118373109.abstract
Refresh 